Proč je absint tak silný? Skutečné důvody jeho mýtů a účinků

Absint není jen alkohol. Je to nápoj, který lidi strašili, zakazovali, obdivovali a zpěváci ho zpívali jako nástroj k vidění stínů. Ale proč je skutečně tak silný? Ne proto, že obsahuje magii. Ne proto, že je vyroben z čarodějných bylin. Je silný, protože má vysoký obsah alkoholu - často přes 60 % - a protože jeho chuť a účinky jsou zvláštní, a to díky přírodním látkám, které ho doprovázejí.

Co vlastně dělá absint tak jiným?

Nejčastější odpověď je: thujon. Tato látka se nachází v třech hlavních bylinách, které tvoří základ absintu: pelyněk, anýz a fenykl. Thujon je terpenoid, který se vyskytuje i v jiných bylinách, jako je šalvěj nebo cedrový olej. Vysoké dávky thujonu mohou působit na nervový systém - ale v absintu je jeho množství zanedbatelné. Moderní absinty obsahují méně než 35 mg thujonu na litr. To je méně než v běžné šalvěji, kterou dáváte do omáčky.

Takže thujon není odpověď. Pokud byste chtěli dosáhnout účinku, který se přisuzuje absintu - halucinace, zmatek, zvýšenou citlivost - museli byste vypít několik litrů. A než byste to stihli, byli byste mrtví z otravy alkoholem. Thujon je jen příznak, ne příčina.

Skutečná síla absintu je v alkoholu

Největší důvod, proč je absint silný, je jednoduchý: obsahuje hodně čistého alkoholu. Staré recepty často obsahovaly 70-80 % alkoholu. Dnešní absinty se pohybují mezi 45 % a 74 % - což je výrazně více než většina vína (12-15 %) nebo whisky (40 %). Když si nápoj připravíte klasickým způsobem - s cukrovou kostkou a studenou vodou - nezředíte jen chuť, ale i obsah alkoholu. Ale i tak je to jako pít čistý spiritus s příchutí bylin.

Už jen toto vysoké obsažení alkoholu vysvětluje, proč lidé dříve říkali, že absint „zabíjí mozek“. Když vypijete 50 ml absintu s 60 % alkoholem, vypijete 30 ml čistého ethanolu. To je stejně jako tři malé skleničky whisky. A to bez ohledu na byliny.

Proč se lidé cítili jinak po absintu?

Historicky se absint píjel v kontextu, který dnes neznáme. V 19. století byl nápojem umělců, básníků, boémů - lidí, kteří žili v napětí, chudobě, nespavosti a často užívali i jiné látky: opium, kokain, kávu, alkohol. Absint nebyl jediný stimulant. Byl součástí celého stylu života, který byl založený na překračování hranic.

Než se absint stal známým, byl původně používán jako lék. V 18. století ho lékaři předepisovali k léčbě bolestí, poruch trávení a i jako „vzpomínkový prostředek“. Lidé ho pili nejen pro chuť, ale pro „účinek“. A když se člověk užíval, byliny, které obsahoval, měly vliv na chuť, vůni a i na psychiku - ale ne kvůli thujonu. Kvůli kombinaci všech složek: alkohol jako rozpouštědlo, byliny jako aroma, a návyk jako kontext.

Chuť a vůně - to je skutečný „kouzelný“ efekt

Když přidáte vodu k absintu, změní se jeho barva - z průhledného se stane mléčně bílý nápoj. To se jmenuje loučení. Je to důsledek rozpustnosti éterických olejů v alkoholu, ale ne vodě. Když se voda přidá, tyto oleje se vylučují a vytvářejí zákal. Tento jev je čistě fyzikální, ale vypadá jako kouzlo.

Chuť absintu je komplexní: anýz je sladký, fenykl je kořenitý, pelyněk je hořký a trochu kovový. Když je to všechno smíseno s vysokým alkoholem, vzniká pocit, že nápoj „žije“ na jazyce. To není halucinace. To je intenzita. A když je nápoj pít pomalu, s vodou, s cukrem - je to zkušenost, která se liší od každého jiného alkoholu.

Proč byl absint zakázán?

Na začátku 20. století se absint stal terčem propaganda. Tisk vydával příběhy o „absintových blázních“ - mužích, kteří se zabili, zabili své rodiny nebo se zbláznili. Tyto příběhy byly často vymyšlené nebo značně přehnané. Vědci jako Albert Hofmann (ten, co objevil LSD) později prokázali, že neexistuje žádný důkaz, že absint způsobuje jiné účinky než jiné silné alkoholy.

Zákaz v Evropě a USA byl spíše politický a ekonomický. Vína a pivo byly většími výrobci. Absint byl nápojem chudých umělců - a tedy nežádoucím. Když byl zakázán v roce 1915 ve Francii, v roce 1912 v USA, a v roce 1919 v Švýcarsku, nebylo to kvůli zdravotnímu riziku. Bylo to kvůli strachu z nekontrolovatelnosti. A z toho vznikl mýtus.

Co se děje s absintem dnes?

Od roku 2000 se absint postupně vrací. V EU je povolený, pokud neobsahuje více než 35 mg thujonu na litr. V USA je povolený od roku 2007. Většina moderních absintů je vyráběna podle klasických receptů - ale bez přehnaného thujonu. Některé výrobce dokonce používají výtažky z pelyněku, které mají méně než 1 mg thujonu na litr - tedy méně než v čajové sáčku.

Moderní absint je spíš nápojem pro konzumátory, kteří chtějí chuť, tradici a zkušenost. Není to droga. Není to hallucinogenní nápoj. Je to silný, hořký, aromatický alkohol, který se pije pomalu, s úctou. A když ho vypijete, nevidíte stíny. Vidíte jen víc záře ve světle.

Je absint bezpečný?

Ano - pokud ho pijete jako alkohol. Pokud vypijete 100 ml absintu s 65 % alkoholu, budete mít těžkou otravu. Pokud vypijete 30 ml s vodou a cukrem, budete mít jen příjemný pocit. Absint není nebezpečnější než whisky nebo rum. Je jen silnější. A pokud se ho budete držet jako nápoj, nikoli jako „kouzlo“, nebude vám ublížit.

Neexistuje žádná vědecká studie, která by prokázala, že absint způsobuje jiné účinky než jiné alkoholy. Studie z Univerzity v Ženevě z roku 2008 analyzovala 200 vzorků starých absintů a zjistila, že thujonu je v nich méně než v běžných bylinných čajích. A co se týče „absintových halucinací“ - ty byly výsledkem dlouhodobého alkoholismu, špatné kvality nápoje (některé staré verze obsahovaly olovo nebo měď), nebo kombinace s jinými látkami.

Co si máte pamatovat?

• Absint není silný kvůli thujonu - je silný kvůli alkoholu.
• Thujon v moderním absintu je v množství, které je bezpečné a nezpůsobuje halucinace.
• Účinky, které lidé považovali za „magické“, byly výsledkem kombinace alkoholu, kontextu a očekávání.
• Moderní absint je bezpečný, pokud ho pijete jako alkohol - ne jako „kouzelný nápoj“.
• Neexistuje žádný důkaz, že absint je nebezpečnější než jiné silné alkoholy.

Proč se o něm stále hovoří?

Protože je krásný. Protože má vůni, která připomíná lesní odpočinek. Protože se pije s rituálem - s vodou, s cukrem, s pomalým přípravou. A protože lidi rádi věří v tajemné věci. Ale když přijdete na to, že jeho síla není v kouzle, ale v alkoholu - přestane být strašidlem. A začne být nápojem, který stojí za to vyzkoušet - s očima otevřenýma a s úctou k jeho silám.