Je absint, alkoholický nápoj založený na pelyněku, anýzu a fenyklu, který byl v 19. století oblíbeným, ale kontroverzním nápojem. Also known as zelená dáma, it měl reputaci, že vyvolává halucinace a psychické poruchy, což ho nakonec zakázalo ve většině zemí. Ale to, co se dnes označuje za absint, je jen stín jeho původní podoby. Skutečný absint nebyl jen alkohol s barvou – byl to rituál, kultura a věda v jednom. Jeho tajemství leží v tzv. Holy Trinity, třech základních bylinách, které tvoří jádro každého pravého absintu: pelyněku, anýzu a fenyklu. Tyto byliny nejsou jen příchutě – každá z nich přispívá k chemickému profilu, chuťovému vývoji a dokonce i fyzickému působení nápoje. Pelyněk, který obsahuje thujon, byl dlouho považován za hlavní viníka „vášnivých“ účinků, ale moderní výzkumy ukazují, že jeho množství v tradičních receptech bylo příliš nízké na to, aby mělo jakýkoli psychoaktivní efekt.
Historie absintu začíná v Švýcarsku v 18. století, ale skutečný rozkvět přišel v 19. století ve Francii, kde se stal nápojem umělců, spisovatelů a dělníků. Van Gogh, Baudelaire, Oscar Wilde – všichni ho pili. Ale když se začaly šířit mýtity o jeho nebezpečnosti, politici a církev se spojili a v roce 1915 byl absint většinou Evropy zakázán. Nápoj zmizel – ale ne zmizely jeho receptury. V 90. letech 20. století se začaly objevovat první moderní verze, které dodržovaly původní recepty, ale bez nebezpečných dávek thujonu. Dnes je absint legální v celé Evropě, včetně České republiky, a jeho revival není jen o nápoji – je to o obnově tradice, o chápání, že skutečná chuť není v alkoholu, ale v rovnováze bylin.
Co se skrývá za tím, že se někdo rozhodne pro absint dnes? Není to o hledání halucinací. Je to o tom, chtít něco, co je autentické, co má příběh, co se nevyrábí v továrně. Každý kousek absintu, který dnes vypijete, je spojen s třemi bylinami, které se používaly před více než 200 lety. A právě tyto byliny – pelyněk, bylinka s charakteristickou hořkostí, která je základem všech absintů, anýz, bylina, která dodává sladkou, kořenitou hloubku, a fenykl, bylina s jemnou anýzovou vůní a lehkou sladkostí – jsou to, co dělá absint unikátním. Víte, že některé dnešní výrobci používají stejné recepty jako v roce 1880? Nejsou to jen výrobky. Jsou to časové kapky, které vás přenášejí do doby, kdy se lidé neříkali, že se cítí unavení – říkali, že potřebují zelenou dámu.
Podívejte se na níže uvedené články – najdete zde vše, co potřebujete vědět o absintu: od toho, jak se vyrábí, po to, jaký vliv mají jednotlivé byliny, a proč se dnes vůbec vrací. Nejde o alkohol. Jde o dědictví.
Absint není hallucinogenní jed, ale silný alkoholický nápoj s bylinnou chutí. Zjisti, proč se pije s vodou a cukrem, jaké má účinky a zda je bezpečný. Nejde o to, kolik vypiješ, ale jak ho zažiješ.